Severní Řecko - second service
Jak bylo možno vidět, aktivita na tomto webu padla k nule. Stalo se tak, protože zúčastnění pisálci dostali nová pracovní místa a v návalu práce nebyl čas na zájmový webík.
Vážení návštěvníci tohoto webu,
Nově přidané články na webu Severní Řecko.cz
Hrad v Rentině
Chrám Svaté Mariny (Agia Marina)
Malý chrám se zvláštní až jedinečnou architekturou je pýchou obyvatel nedaleké vesničky Modi. Ti ho, jak uvádějí historické prameny, sami vystavěli v polovině 18. století. Ve vesnici se vypráví, že svatý muž – kněz Themelis, který měl vinici blízko místa, kde kostel stojí, viděl ve snu Svatou Marinu, jak se snaží vyjmout svůj obraz z dutého kmenu a umístit jej v kostele, který se má v budoucnu vystavět. Kněz Themelis byl skutečná osoba, která má ve vesnici potomky nosící jeho jméno jako své příjmení.
Ch. Dantis - GIA TO KALO MU (Pro moje dobro)
Hudba, text a původní interpret písně: Jánnis Miliókas
Veselé řecké trapasy
Pohyb vozem po Řecku, a to nejen po severním
Při svém pohybu po internetu a přirozené zaujatosti Řeckem jsem natrefil i na velice zajímavou oblast české informační sítě, a sice turistické informace ÚAMK o ježdění v Řecku. Předesílám, že si velmi vážím práce, kterou Ústřední Automotoklub věnuje všeobecné osvětě a informovanosti řidičů cestujících do zahraničí. Informace, které ÚAMK na svém webu poskytuje, jsou dobrým vodítkem, které by si každý z řidičů měl přečíst, než svého plechového miláčka vyveze na projížďku za hranicemi. Neznalost totiž jak známo neomlouvá a silniční vyhlášku té které země je radno dodržovat. Přiznejme si například, že většině z nás, kteří nevlastníme „třílitrové žihadlo“ také nejsou příjemní západní sousedé, kteří to po dálnici ženou 210km/h a ze všech sil na vás troubí, neb jedete jen 160km/h.(pozn. Autor není zrovna ukázkou předpisového řidiče, a tak se připravuje na možnou úpravu povolující maximální rychlost 160km/h na dálnici již s předstihem, ale vždy s heslem: „Neomezit a hlavně neohrozit!“. Dále si autor paradoxně obvykle všímá „prasečího řízení“ spíše ze strany obyvatel východní části západních sousedů, ti opravdu západní jsou obvykle slušnější.). Tedy jste-li v nějaké cizí zemi, chovejte se podle tamějších předpisů. V tomto vám budou rady ÚAMK přínosem, a to nejen v Řecku.
Chytáky a záludnosti řeckého jazyka
V článku "Řečtina srozumitelnější...", ve kterém se vám snažím řečtinu přiblížit (trochu po vzoru filmu "Moje tlustá řecká svatba"), je také drobné upozornění na "chytáky". Proto dodávám pár rad, jak se vyhnout zbytečným rozpakům.
Pokud si myslíte, že cokoli ze zde uvedeného se snad nikomu nemůže stát, vyvedu vás z omylu. Všechny příklady jsou ze života.
Řečtina srozumitelnější aneb Hledejte…
Dojem většiny lidí při prvním setkání s mluvenou řečtinou (resp. dnes používanou novořečtinou) je: ten jazyk se vůbec ničemu nepodobá (míníme nepodobá se češtině, slovenštině, němčině, angličtině… tedy jazykům, k nimž máme z nějakého důvodu blíž).
Tak jak to vlastně je s tou zdravotní péčí…
Našinec je obvykle poznamenán dvojím přístupem ke zdravotní péči v zahraničí. Jedním z obvyklých přístupů bývá známé: „Nesvěřím se do rukou žádnému bulharskému řezníku.“ Nutno ovšem poznamenat, že tento přístup vychází z letité zkušenosti starších generací s pověstnou kvalitou zdravotních služeb ve východních zemích bývalé RVHP, která, ač už máme dvacet let po rozpadu východního bloku, zůstává zakořeněna hluboko v myslích občanů ČR. Druhým hlediskem pak bývá optimistické hledisko později narozených, že je doktor jako doktor a co mě od podivné osoby v bílém plášti čeká doma, čeká mě i v zahraničí.

