Severní Řecko - second service
Jak bylo možno vidět, aktivita na tomto webu padla k nule. Stalo se tak, protože zúčastnění pisálci dostali nová pracovní místa a v návalu práce nebyl čas na zájmový webík.
Vážení návštěvníci tohoto webu,
Jak se jezdí v Řecku
Pohyb vozem po Řecku, a to nejen po severním
Při svém pohybu po internetu a přirozené zaujatosti Řeckem jsem natrefil i na velice zajímavou oblast české informační sítě, a sice turistické informace ÚAMK o ježdění v Řecku. Předesílám, že si velmi vážím práce, kterou Ústřední Automotoklub věnuje všeobecné osvětě a informovanosti řidičů cestujících do zahraničí. Informace, které ÚAMK na svém webu poskytuje, jsou dobrým vodítkem, které by si každý z řidičů měl přečíst, než svého plechového miláčka vyveze na projížďku za hranicemi. Neznalost totiž jak známo neomlouvá a silniční vyhlášku té které země je radno dodržovat. Přiznejme si například, že většině z nás, kteří nevlastníme „třílitrové žihadlo“ také nejsou příjemní západní sousedé, kteří to po dálnici ženou 210km/h a ze všech sil na vás troubí, neb jedete jen 160km/h.(pozn. Autor není zrovna ukázkou předpisového řidiče, a tak se připravuje na možnou úpravu povolující maximální rychlost 160km/h na dálnici již s předstihem, ale vždy s heslem: „Neomezit a hlavně neohrozit!“. Dále si autor paradoxně obvykle všímá „prasečího řízení“ spíše ze strany obyvatel východní části západních sousedů, ti opravdu západní jsou obvykle slušnější.). Tedy jste-li v nějaké cizí zemi, chovejte se podle tamějších předpisů. V tomto vám budou rady ÚAMK přínosem, a to nejen v Řecku.
Tímto navazuji na svůj započatý seriál o řecké pohodovosti. V tomto případě však pohodovost přímo hraničí s neukázněností. Závěrem článku se však dozvíte, že nic není tak černobílé, jak by jeden čekal.
Přednost v jízdě
Podle oficiálních informací je v Řecku úprava přednosti v jízdě shodná s českou. Nespoléhejte na to na 100%! Většinou se v Řecku přednost dodržuje, ale stejně jako u nás, nevíte na koho natrefíte, a tak nepočítejte s tím, že ten bavorák přijíždějící z vedlejší rychlostí Formule 1 má tak dobré brzdy. Předvídání za volantem v Řecku (zejména pak v turistických oblastech kde se místní mladíci snaží oslnit turistky řidičsko-adrenalinovými kreacemi) platí dvojnásob.
Rychlostní limity
Další kapitolou jsou pak rychlostní limity. Pro Řeky platí poměrně jednoduchý vzorec x=2y, přičemž „x“ je okamžitá rychlost vozidla a „y“ pak rychlostní limit určený silniční vyhláškou či místní úpravou. V praxi to znamená, že Řek na padesátce jede sto. Analogicky pak na dálnici, kde je limit 120km/h, jede dvěstěčtyřicet. Pro turistu to znamená jediné, jezděte dle vzorce x=y (bez toho dvojnásobku), chcete-li se vyhnout pokutám a zároveň jezděte v odstavném pruhu, chcete-li se vyhnout troubení a blikání. Ovšem pozor! Troubení a blikání není v těchto končinách projev agrese, ale jen prosté upozornění: “Předjedu tě, tak se mě nelekni.“ Pokud se rozhodnete jet dle vzorce x=2y jako místní, pak můžete i opustit odstavný pruh, ale zároveň musíte počítat s tím, že vás mohou pokutovat (Za 12 let praxe s tímto milým národem jsem tu čest ještě neměl, ale to přičítám spíše své štěstěně.).
Světelná signalizace
Další zábavná informace, kterou jsem vyčetl na webu ÚAMK, je, že se v Řecku používá pro silniční signalizaci tříbarevný systém. Používá, ale pozor. Při přechodu ze zelené na červenou figuruje i tradiční oranžová, naopak při změně červené na zelenou je oranžová poněkud vynechána a hodně lidí to mate. Specialitou, kterou na uvedeném webu nenajdete, je pak oranžové „dvojsvětlo“. Používá se na křižovatkách na rychlých úsecích a je to výborný vynález. Blížíte-li se ke křižovatce silnic s rychlostním limitem nad 70km/h (resp 140km/h :-)) je před ním vždy v dostatečné vzdálenosti předcházející semafor, který má jen dvě oranžová světla. Pokud na semaforu ještě svítí zelená, ale na „předsemaforu“ blikají oranžová světla, klidně zpomalte, za chvíli totiž skočí červená. Opakem pak je situace, kdy na semaforu svítí červená a blikající oranžová světla zhasnou. Pak není třeba razantně brzdit, neb zelená bude za chvíli. Obdobný avšak vylepšený systém je použit i po jedné z možných cest do Řecka v bulharské Sofii, kde semafor dává na zřetel změnu barvy signalizace číselným odpočtem na displayi z LED diod příslušné barvy.
Parkování
Za zmínku také stojí pravidla parkování. Ve velkých městech a zejména pak na frekventovaných místech, jakými jsou letiště, přístavy apod., se skutečně můžete setkat až s odtažením vozidla. Obvykle vás však stihne jen růžový papírek s výší pokuty za stěračem, nebo v horším případě odejmutá SPZ (k vyzvednutí na nejbližší policejní služebně za patřičný obnos). V menších městech, ve vesnicích a zejména pak v mnohých turstických oblastech se pak často setkáte spíš s parkovacím modelem: „Vejde se? Nepřekáží? (Případně překáží málo?) Tak dobrý.“
Alkohol za volantem
Specifickou oblastí silničních pravidel v Řecku je alkohol v krvi. Jeden z autorů těchto stránek již nejednou porušil zákonem stanovenou hranici půl promile (tedy zhruba „jedno velké“), ale vždy s úzkostlivými stavy při návratu vozem domů. Policie v turistických oblastech někdy tento prohřešek v rozumné míře přehlíží. Existuje však situace, která je noční můrou i všech místních. Může totiž na namátkovou kontrolu přijet policie z přilehlých větších měst a řečeno slovy J.Cimrmana: „To bude sekáč, ten se nezakecá.“ Pokud tedy usednete za volant s nepřiměřeným množstvím alkoholu v krvi, vězte, že tak činíte s rizikem až několikaměsíčního odnětí svobody, a to přestože tu jezdí pod vlivem snad všichni.
Pár slov závěrem
Nyní ale pár slov k tomu slibovanému překvapení na závěr. Řeci jezdí neukázněně a vzhledem k návykům našeho řidiče možná i divoce, ovšem zde přichází další „ALE“ a další řecký paradox. Nikdo by totiž neřekl, že může někdo jezdit neukázněně, a přesto až překvapivě ohleduplně. V této zemi kontrastů je to nejen možné, ale i na denním pořádku. Když přijedete do Soluně v dopravní špičce, řeknete si pravděpodobně „zlatá Praha“. Avšak jen do doby, kdy zapomenete odbočit do správného pruhu, nebo jiným způsobem zabloudíte. Pražák by na vás začal v situaci, kdy potřebujete přejet do odbočovacího pásu na poslední chvíli, troubit, přičemž by si ještě ťukal na čelo, div by si sám neprovedl lobotomii. Rozhodně by vás ale nepustil (žádný pardon od autora na tomto místě nebude, neb slušného pražského řidiče dosud považuje za bytost mýtickou podobně jako Yettiho a Boha). Řek (alespoň v Soluni, což je metropole oblasti, kterou se tento web zabývá) raději zastaví a pustí vás, neboť ví, že tím plynulosti provozu prospěje víc, než kdyby neznalého jelimana co nejrychleji předjel a ponechal ho svému osudu.
Možná se teď někteří ptají, jestli má tento článek nést též nějaké ponaučení. Svým způsobem ano. Není totiž tak důležité, jestli perfektně dodržujete vyhlášku. Mnohem důležitější je umět si vyjít vstříc, a to nejen na silnici…ale o tom zase až příště.